Umakart

Václav Peloušek: Interference Perspektivy

prohlédněte si portfolio multimediálního umělce a spoluzakladatele platformy Standuino zde: www.pelousek.eu

O instalaci a prolínání jevů v galerii Umakart

V dnešní době je většina znalostí a vědomostí o vesmíru utvářena z nepřímých pozorování. Ze spekter záření hvězd, z elektromagnetického a mikrovlnného vlnění i z věcí, které nalezneme na zemi. Všechna tato pozorování nám díky důvtipu vědců dávají zdání, že jsme schopni z jediného bodu ve vesmíru pochopit jeho fungování a smysl. Tento způsob poznávání světa je lidstvu 

vlastní již od antických dob a v naší západní civilizaci nastal jeho boom v renesanci, kde se věřilo, že člověk je svým důvtipem schopen svět pochopit. Jedním z vnějších znaků umění té doby je začátek používání perspektivy při konstrukci prostoru v obrazech. Jaké by to bylo, kdyby ale však tak fyzická a mechanická veličina jako je perspektiva nešla pozorovat přímo? Jak viděli svět předrenesanční lidé? Vnímali ji snad nepřímo?

“Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetání jevů či hmoty. Nejčastěji se jedná o charakteristickou vlastnost vln. Při jejich pohybu a prolínání se v určitém bodě vzájemně zesilují, zatímco v jiných bodech vzájemně ruší. Tyto jevy se zobrazují pomocí interferenčního obrazu (interferenčního obrazce), kde je vidět střídající se projevy zesilování a zeslabování.” (wikipedia)

Interference perspektivy je jev, jehož předpovězení mi naskočilo v hlavě jednoho rána. Je možné, aby perspektiva-dnes samozřejmá součást našeho post-renesančního vidění světa interferovala? Šlo by ji pozorovat nepřímo? Odpověd zní: Ano, pokud by plochy nesly konstantní frekvenci viditelné vlnové délky a bylo možno pozorovat interferenční obrazec v ploše vymezené v prostoru.

Řešení instalace náramně vyhovují prostory Galerie Umakart, jejíž nepříliš hluboky prostor (který jsem nechal interferovat) se nachází za sklem (plocha prostoru, na níž prostor interferuje). Na hranolovém podstavci je umístěn osmihran, jako tvarová vzpomínka na budovu jejž je bytostně spojena s prvními pracemi a experimenty Filippa Brunelleschiho o perspektivě a to florentské baptisterium.

text Vašek Peloušek